Nákladné vyšetření krevních sraženin mívá za následek nebezpečnou léčbu

14.07.2011 21:41

S. L. Baker

V průběhu posledních 13 let bylo velké množství lidí léčeno kvůli krevním sraženinám v plicích (známých pod označením plicní embolie – PE), které ale vůbec nevyžadovaly léčbu. To mělo za následek mnoho závažných vedlejších účinků, které sebou přináší léčba léky na ředění krve a navíc i vystavování zbytečnému ozařování, které je rakovinotvorné.

Výsledný stav tedy můžeme označovat jako zbytečná diagnóza a zbytečná léčba PE. Co je její příčinou? Bývá to především příliš vstřícné a masivní používání metod CT a pulmonární angiografie (CTPA). A to všechno bez hodnověrných důkazů, že každá sraženina je nebezpečná a musí být nezbytně léčená.

Následující popis uvádí, co se vlastně odehrává v těchto případech: pro CT skenování se používá kontrastní látka a rentgenové záření, aby se získaly snímky celých oblastí lidského těla. Od roku 1998 bylo zavedeno nové vyšetřování CTPA, které dává přesný obraz o stavu plicních arterií. Začalo být považováno za průlom v diagnostice, protože rychle odhaluje krevní sraženiny a dovoluje tak lékařům včas odhalovat PE, aby tato mohla být léčena ještě dřív, než způsobí život-ohrožující komplikace.

Je důležité si uvědomit, že podobně jako jiné nemoci a potíže, ani krevní sraženiny obvykle nepřichází z čistého nebe a často mívají spojitost s naším životním stylem. Nejčastěji se vytváří v dolních končetinách během snížené aktivity, jako je například cesta letadlem (hlavně pokud si nedopřejete alespoň trochu protažení a chůze) nebo příliš dlouhé ležení v posteli.

Riziko vzniku sraženin představují také nedostatek tekutin, operační zákroky, rakovina, srdeční choroby, užívání některých léků (tamoxifen), kouření nebo obezita. Vzniklé sraženiny pak putují až do plic, kde mohou způsobit až smrtelné komplikace v podobě PE.

PE je obvykle doprovázena varovnými příznaky v podobě zkráceného dýchání, bolestí na prsou, sípáním, točením hlavy a sinalostí, které by měly být ošetřeny jako akutní případy. Avšak příliš časté vyšetřování CTPA se rychle zakořenilo v běžné medicínské praxi jako screeningová metoda pro odhalování PE. A to i navzdory chybějícím dalším jasným příznakům.

Tento přístup se již stal natolik běžným (a také výdělečným), že rychle nahradil jiné testy na PE jako jsou scintigrafie nebo angiofrafie. Realita je dnes taková, že většina zdravotnických zařízení uvádí, že se rozsah tohoto testování zvětšil ve srovnání s rokem 2006 na šesti až třináctinásobek. Mezi letyy 2001 až 2006 přitom došlo až k 11-násobnému nárůstu v počtech vyšetření CTPA.

Jelikož PE vám může zabránit v dýchání, přejít do srdce nebo mozku a mít za následek smrt, musí pak zlepšená detekce být dobrá pro každého, že ano? Alespoň lékařská komunita považuje používání vysoce přesného vyšetření CTPA za okolnost, která může odhalovat toto smrtelné nebezpečí v podobě krevních sraženin, které byly v minulosti přehlíženy.

Není to tak docela pravda.

Výzkumníci z
The Boston University School of Medicine (BUSM) totiž odhalili, že masové používání CTPA vedlo ke zbytečným diagnózám a nadbytečné léčbě krevních sraženin. To mívá ale souvislosti, které rozhodně nejsou zanedbatelné.

Výzkumný tým z této univerzity zkoumal četnosti výskytů následných úmrtí a počty případů následných komplikací z léčby (ke kterým patří hlavně krvácení žaludku a střev v důsledku ředění krve) u Američanů s PE. Porovnávala se období 1993-1998 (před zavedením vyšetření CTPA) a 1998-2006. Kupodivu se zjistilo, že počty lidí, diagnostikovaných s plicní embólií se až do roku 1998 prakticky neměnily. Potom byl ale zaznamenán raketový nárůst – nových případů PE bylo až o 81% více.


Začaly snad po roce 1998 sraženiny u lidí vznikat častěji? Vůbec ne. Jak zaznamenala zmíněná studie, tato „epidemie“ plicních embolií je následek zvýšeného počtu nálezů, které sebou přinesl screening CTPA. Odhalení krevní sraženiny se zdá být prospěšnou věcí, ale jak se již vícekrát ukázalo v případě komerční medicíny, výchozí předpoklady byly postaveny pouze na přínosech tohoto druhu screeningu, avšak bez přihlédnutí k celkovému obrazu.

Vezměte v úvahu následující fakta: vědci z bostonské univerzity zdokumentovali, že na PE umíralo méně lidí, když ještě nebyla zavedena metoda CTPA (četnost úmrtí byla mezi 12,1 – 13,2%, což je asi o 8% méně). Když se podařilo zavést CTPA, poklesla nakonec úmrtnost o 36%. I když tato skutečnost zdánlivě ospravedlňuje rozsáhlé využívání této metody, údaje o úmrtnosti na PE nám neříkají všechno. Vychází najevo, že masové rozšíření screeningu CTPA má i svou odvrácenou stránku.

Vědci totiž došli ke zjištění, že metoda CTPA odhaluje i sraženiny, které jsou příliš malé na to, aby byly klinicky významné. To prakticky znamená, že takové sraženiny nikdy nejsou schopny vyvolat příznaky nebo způsobovat úmrtí. Avšak tento druh diagnostikovaných sraženin vedl k rozsáhlému nárůstu závažných komplikací, vznikajících kvůli následné léčbě, která se rutinně nasazuje.

Než se metoda CTPA stala běžně používanou, četnost komplikací u embolie byla stabilní. Avšak po širokém zavedení CTPA narostl počet škodlivých vedlejších účinků léků na ředění krve (někdy i smrtelných) o 71%.

„Zbytečná diagnóza je škodlivá, protože může způsobovat tzv. iatrogenní poškození (tj. způsobené samotnou léčbou).
Zatímco klinicky nevýznamná plicní embolie nemůže ublížit, léčení tohoto stavu může naopak způsobovat poškození (např v podobě vnitřních krvácení), které mohou být v nejhorších případech i smrtelné,“ vysvětlila v prohlášení pro tisk Renda Soylemez Wiener, MD, MPH, která působí jako profesor-asistent medicíny na BUSM.

„Protože újma způsobovaná samotnou léčbou může být značná a v nejhorších případech vede dokonce k úmrtí, je nevyhnutelné, abychom neměnili problém neodhalené diagnózy na zbytečnou“, uvádí se ve studii v jejím závěru.

V závěrech studie, které byly publikovány 9.5. v časopise
the Archives of Internal Medicine nalezneme i varování, že je možné ještě očekávat další nárůst počtu vyšetření metodou CTPA.

Vědci navíc volají po další studii, která by doložila to, co se již dlouho tuší: měl by se provést průzkum mezi pacienty s malou krevní sraženinou a s pomocí metody náhodného výběru rozhodnout, zda je i v tomto případě potřebná léčba prostředky, které ředí krev.

„Dokonalejší technologie nám umožňují diagnostikovat více embolií, ale abychom minimalizovali poškození, které způsobují zbytečné diagnózy, musíme se naučit rozlišovat, které případy jsou opravdu závažné,“ poznamenala Dr. Soylemez Wiener.

Kromě toho ještě existuje řada dalších závažných aspektů, které musíme brát v úvahu v situaci, kdy neustále roste počet vyšetření CTPA. Roste totiž mj. i počet alergických reakcí nebo selhání ledvin, vyvolávaných kontrastní látkou, používaných při této proceduře. Také roste riziko vzniku rakoviny, které pochází od rentgenového záření.

Jiná studie, publikovaná v magazínu
The Current Opinion in Pulmonary Medicine, došla k závěru, že ozařovací dávka z vyšetření CTPA zvyšuje riziko rakoviny prsu a plic. U ženy, která podstoupí takové vyšetření ve věku 20 let, je možné odhadovat zvýšení celoživotního rizika až o 5,5%.


 

Další informace:
http://archinte.ama-assn.org/
http://www.medscape.com/viewarticle/706957_5


 

(Přeloženo z http://www.naturalnews.com/032345_blood_clots_screening.html)

 

Zpět