Lhali vám o mikroorganismech

24.03.2011 21:28

Paul Fassa

Naučili nás strachovat se z mikroorganismů, patogenů, virů nebo bakterií, které do nás pronikají zvenčí. Takový je totiž Pasteurův model nákazy. Tento náhled následně vytváří závislost na výrobcích léků, které by nás měly ochraňovat před útočícími mikroby - každý z nich má svou vlastní podobu a má způsobovat konkrétní nemoc.

Pasteurův model nemoci zvítězil nad konkurenčním modelem, jehož autorství patří Claude Bernardovi a který se opíral o přesnější argument, označovaný jako „vnitřní terén“. Pasteurovo tvrzení tak začalo sloužit propagátorům farmacie a ve svém důsledku vytváří jen další otázky: proč jen někteří lidé se nakazí nemocí, která se šíří kolem a jiní zase ne? Odkud vlastně pochází všechny nové nákazy, aby nás neustále pronásledovaly? A proč všechny vakcíny nebo antibiotika nakonec selhávají, aby navíc ještě způsobovaly vznik nových superbakterií?

Všechny tyto otázky lze ale vysvětlovat, pokud pochopíme teorii o vnitřním terénu a polymorfii.

Vnitřní terén

Vnitřním terénem se rozumí náš imunitní systém, tkáně tělesných orgánů a krevní buňky. Ti, kteří dokázali vykročit mimo linii Pasteurova dogmatu, nyní dospívají k tvrzení, že vnitřní terén hraje mnohem důležitější roli pro odolávání nemoci než vyhledávání nových antibiotik nebo vakcín, které mají zabíjet bakterie a viry.

Jako analogii můžeme použít třeba toto přirovnání: mouchy nevytváří odpadky, ale je to právě naopak - odpadky přitahují mouchy, které do nich pak kladou své vajíčka, aby nakonec vzniklo ještě více much. Odstraňování odpadků je však mnohem účinnějším pro likvidaci much, než nasazování toxických chemikálií ve spreji, které jen dále ohrožují životy lidí a zvířat kolem našich domů. Obdobně podávání toxinů lidem nemůže být tak efektivní, jako vyčištění jejich vnitřního terénu.

Úsilí konvenční medicíny zabíjet mikroby jedovatými látkami, místo aby bylo podporováno vytvoření kvalitnějšího vnitřního terénu, pak mívá za následek hlavně vznikání dalších nemocí.

Vnitřní terén v lidském těle podporuje zdraví tím, že udržuje vyvážené, lehce alkalické pH. V opačném případě dochází k překyselení (acidóze), které je živnou půdou pro nemoci. Na zachování optimálního pH se podílí především tyto faktory: strava, trávení, cvičení, detoxikace a snížení stresu. Všechny alternativní léčebná umění, ať už současná nebo dávná, jsou si vědoma této skutečnosti a proto se soustřeďují především na vyvolání vnitřní tělesné rovnováhy.

V protikladu s nimi medicínská mafie spolu s farmacií ignorují takový přístup, aby mohly dále pokračovat v léčbě nemocí, která přinese zisk – výsledkem jejich působení je pak dominový efekt „léčení“, které však způsobuje jen další a další nemoci.

Polymorfie

Teorie vnitřního terénu získala navrch nad Pasteurovou teorií o mikrobech díky objevu polymorfie. Nezávislý výzkum doložil, že mikroorganismy se vyvíjí s ohledem na buněčné okolí kolem sebe. Zpočátku neškodné, stávají se patogenickými tehdy, když jsou nuceny přežívat v prostředí mezi poškozenými buňkami.

Odpadní produkty těchto mikroorganismů pak způsobují dokonce ještě větší poškozování.

Rozšířený výzkum doložil, že škodlivé mikroorganismy již existují v lidských buňkách, ale jsou neškodné (benigní). Nešíří se dál a pokud si jejich prostředí uchová své zdraví, nestanou se choroboplodnými (patogenickými). To nastává, až když okolní prostředí onemocní.

Právě v nemocném prostředí, kde se začnou šířit toxiny, začne být pro benigní mikroby problém přežít. A tehdy začíná jejich přeměna v ony děsivé malé škůdce.

Royal Raymond Rife byl vynálezcem mikroskopu, kterým bylo možno pozorovat mikroby usmrcované generátorem elektromagnetického vlnění. Jejich zabíjení způsobovalo až elektronické zesílení záření. U každé nemoci byl tímto postupem odhalen pouze jeden druh mikrobu.

Jeho objev podpořil teorii polymorfie tím, že umožnil mikrobiologům pozorovat proměny mikrobů od neškodných po nakažlivé a zase zpět – vždy s ohledem na stav hostitelské buňky. Vědci přitom popsali až 16 různých podob u jediného druhu mikrobů.

Následně nato došli mikrobiologové k dalším objevům, když pozorovali krevní buňky v tzv.
mikroskopu s tmavým polem. Jejich zjištění potvrdily předchozí objevy R.R.Rifeho a rovněž i existenci polymorfismu. Na svém smrtelném lůžku Pasteur uznal před svědky platnost teorie svého oponenta Bernarda: „mikroby nemají význam – vnitřní terén může za všechno“. Toto jeho přiznání ale nebylo zaznamenáno v žádných zdrojích ortodoxního medicínského vzdělávání.

Prokázaná skutečnost, že mikroby existují ve všem živém a stávají se patogenními tím, že se adaptují na rostoucí toxicitu svého okolí, dokládá bláhovost soustřeďování se na mikroby jako na jedinou příčinu onemocnění.



Další zdroje informací:
http://www.herbdatanz.com/pasteur_or_bechamp-pleomorphic_organisms-1.htm
http://www.mnwelldir.org/docs/terrain/lost_history_of_medicine.htm
http://thebovine.wordpress.com/pasteur/
http://www.mnwelldir.org/docs/history/biographies/louis_pasteur.htm
http://www.naturalnews.com/028707_AIDS_epidemic.html
http://www.naturalnews.com/027104_cancer_WHO_Chi.html



 

(Přeloženo z http://www.naturalnews.com/031653_germ_theory_misconceptions.html)

 

Zpět