Zbytečná diagnóza rakoviny prsu vede k nepotřebné léčbě u každé třetí ženy

23.02.2011 19:34

Sarah Boseley

  

Vědci nyní říkají, že screeningová vyšetření rakoviny prsu vedou u mnoha žen ke zbytečným diagnózám – ty pak musí podstupovat nepotřebnou operaci a chemoterapii.

 

Jeden z nových výzkumů ukazuje, že u každé třetí ženy dochází k chybnému diagnostikování rakoviny prsu, které mívá za následek její radikální léčbu.

Vědci tvrdí, že každá třetí žena, které lékaři po screeningu sdělí diagnózu rakoviny prsu, bývá diagnostikována a léčena zbytečně.

Ne všechny druhy rakoviny prsu bývají potenciálními zabijáky,“ cituje vědce magazín the British Medical Journal (BMJ). Některé z nich totiž bývají bezvýznamné. I kdyby nebyly odoperovány, ženy by o nich vůbec nevěděly. Protože však byly detekovány s pomocí screeningu, musí obvykle tyto ženy podstupovat operaci a chemoterapii, které pro ně znamenají trauma a mohou jim uškodit.

Odborná skupina z The Nordic Cochrane Centre, která prováděla jeden takový výzkum, odhalovala zbytečné diagnózy rakoviny prsu v minulosti na základě dat ze starších výzkumů prováděných ještě před širokým zavedením screeningu. Díky statistickým propočtům se odhaduje, že u současné populace dochází ke zbytečným diagnózám všude, kde je screening zaveden (např. Anglie, Kanada, Austrálie, Švédsko nebo Norsko).

Podle úvodníku v BMJ je nesporné, že screening vede ke zbytečným diagnózám: „Otazkou již není, zda se to stává, ale jak často k tomu dochází,“ píše Gilbert Welch, profesor medicíny z the Dartmouth Institute for Health Policy and Clinical Practice. „Americká The National Health Service (NHS) nedávno stáhla svůj leták, který měl zvát ženy, aby podstoupily mamografii. Došlo k tomu kvůli kritice, že na letáku nejsou zmíněna možná poškození, která způsobují zbytečné diagnózy.

Profesor Welch k tomu vysvětluje: „Některé rakovinové nádory rostou tak pomalu, že postižený případně zemře na něco jiného, zatímco jiné nádory mohou být tzv. spící nebo se dokonce i zmenšovat. A protože lékaři nevědí, u kterého pacienta došlo ke zbytečné diagnóze, mají sklony léčit každého. Proto tedy zbytečná diagnóza vede k nepotřebné léčbě.
S příchodem všeobecné snahy diagnostikovat rakovinu co nejdříve nám nastaly časy, kdy se zbytečná diagnóza stává stále naléhavějším problémem.“

U některých jiných typů nádorů je již dobře známo, jak je rizikové odejmout nádor a rozběhnout následnou léčbu i pro případ, že by jinak nedošlo k žádné újmě. Jedním z nádorů tohoto druhu je rakovina prostaty – v Anglii již dostávají muži po pozitivním screeningovém nálezu doporučení, aby ještě pozorně vyčkávali (protože už i samotná metoda vyšetření nemusí dávat definitivní výsledek). Také neuroblastom, melanom, nádor štítné žlázy nebo na plicích mohou být někdy zjištěny a přitom dál nezpůsobovat žádnou újmu.

Profesor Welch k tomu dále píše: „Mamografie je jednou z oblastí, kde dochází k 'úniku o vlásek' – vyskytuje se na delikátní hranici mezi přínosem a poškozením – různí lidé ve stejné situaci v tomto případě mohou rozumně dospívat k různým volbám. Mamografie bezpochyby některým ženám pomáhá, zatímco jiné poškozuje. Nejsou tu žádné správné odpovědi – přednost by měla dostávat osobní volba.“

Hlavní autoři zmiňované studie Karsten Jorgensen a Peter Gotzsche sledovali trendy výskytu rakoviny 7 let před a 7 let po zavedení screeningu v pěti různých zemích. Zajímali se i o další faktory, které by mohly ovlivňovat konečné výsledky, jako jsou změny ostatních vlivů na pozadí rakoviny prsu nebo vyrovnávací pokles v četnostech této rakoviny mezi staršími ženami, které již dříve prošly screeningem.

 

(Přeloženo z http://www.guardian.co.uk/society/2009/jul/10/breast-cancer-over-diagnosis)

 

Zpět