Volání po zodpovědnosti medicíny a farmacie

23.02.2011 19:27

M.Thornley


Ve svém článku v The Epoch Times, zveřejněném v červenci 2010 požadoval jeho autor Ronald D. Whitmont MD, aby „medicínský i farmaceutický průmysl byly povolány k odpovědnosti za svůj podíl na současném kritickém stavu životního prostředí.“ Autor přitom poukazuje na vědecky podložené důkazy o tom, že množství farmaceutických odpadních látek se neustále akumuluje v dodávkách pitné vody na celém světě. Doktor Whitmont rovněž poukazuje na stále četnější očividné důkazy o tom, že alopatická medicína pacienty více poškozuje, než aby jim pomáhala.

Hlas doktora Whitmonta je jedním z mnoha halasných protestů proti degradaci životního prostředí vyvolávaného farmaceutickými produkty a neúčinností léků, používaných v medicíně.

Tyto převážně neúčinné léky bývají užívány pravidelně a pak vylučovány do vnějšího prostředí, kde zamořují celé oblasti – dokonce i takové, které byly kdysi označovány za „původní a vzdálené“. Doktor Whitmont obviňuje medicíncký průmysl za to, že léky předepisuje přespříliš a tím je nadužívá ve většině případů a tak zasévá semena nebezpečné krize životního prostředí.

A protože farmaceutický průmysl odmítá přijmout skutečnost, že jeho produkty mohu způsobovat taková poškození, nehodlá se ani pokusit o monitorování účinků své produkce na životní prostředí. Avšak existující nezávislé studie dokládají, že léky proti zánětům a estrogenové deriváty ovlivňují jiné živé systémy – a to způsobem, který ještě není vysvětlen, avšak začíná se projevovat změnami chování během páření a pohlavního vývoje u ryb i savců.

Tvrzení Dr. Whitmonta o postupném zamořování globálních zdrojů pitné vody se opírá o mnoho vědeckých studií. Dvě takové nedávné studie například dokládají, jak odpadní vody v Anglii a Kanadě způsobují u ryb pohlavní změny, vyvolávané deriváty estrogenu. Mezi další nežádoucí účinky patří změny v DNA, snižování počtů buněk imunitního systému a snížení schopnosti odbourávání znečišťujících látek.

Sledování účinků farmaceutického znečištění v dodávkách pitné vody se v Evropě stalo předmětem zájmu asi před 10 lety, kdy jeden z německých vědců odhalil tuto kontaminaci i v podzemní vodě. Hned poté nalezlo i mnoho dalších výzkumníků v podzemních vodách stopy látek, využívaných při chemoterapii nebo tvořících složky mnoha léků...

V polovině 90. let min.stol. se tým chemických specialistů z německého Wiesbadenu zaměřil na výzkum toho, co se děje s předepisovanými léky. Očekávalo se, že bude nalezeno jen málo lékových sloučenin vylučovaných z těla pacientů, ale výsledek byl mnohem horší: byly nalezeny zbytky léků na snižování cholesterolu, antibiotika, analgetika, antiseptika, beta-blokátory používané při léčbě srdce a mnoho dalších...

Vědci se již začínají obávat, že projekty zaměřené na ovlivňování lidských genů budou mít za následek vznik mnoha dalších léků. Cílem je totiž nalézt léky proti takovým nemocem, jako jsou např. rakovina nebo Alzheimerova choroba. Výrobci léků tedy investují ohromné částky na zkoumání lidských genů v naději, že se jim pak podaří vyvinout novou generaci léků, která pro ně bude zdrojem ohromných zisků. Christian G. Daughton a Thomas A. Ternes k tomuto tématu napsali: „Takováto exploze nových léků ještě zhorší naše omezené znalosti o účincích léků, rozptýlených v životním prostředí a zřejmě ještě víc zvýší rizika jejich nežádoucích účinků na ostatní živé organismy.“

Nadměrné předepisování léků nabývá nyní až závratných rozměrů. V roce 2003 bylo v USA vypsáno více než 3,4 miliardy receptů, což představuje v průměru 11,7 na jednoho Američana. Navíc ještě mnoha těmto pacientům bývají předepisovány nevhodné léky. Více než 1,5 miliónu nemocných bývá každoročně hospitalizováno a z nich přes 100 000 umírá následkem nežádoucích reakcí na užívané léky.

Léky s pochybnými účinky, které mohou vést až k úmrtí nebo k poškozování lidí, putují dále do životního prostředí, kde pokračují v kontaminaci odpadních vod a následně i spodních vod. Dostávají se pak do těl ostatních živočichů, kterým nebyly určeny a tak pokračují v další destrukci v ještě širším měřítku.

Farmaceutické společnosti spolu s medicínskými profesemi by měly být povolány k zodpovědnosti za to, co mají na svědomí.


 

Zdroje:
1.Filby, A. T. (2007, September 5). Health impacts of estrogens in the enviroment, considering complex mixture effects. Retrieved June 27, 2010, from Enviromental Health News:
http://http://www.environmentalhealthnews.org/newscience/2007/2007-0905philbyetal.html

2.Nyakuma, B. (2009, 4 8). The Environmental Effects of (Excreted) Phamaceuticals. Retrieved June 27, 2010, from Nigerians in America:
http://www.nigeriansinamerica.com/articles/3355/1/The-Environmental-Effects-Of-Pharmaceuticals/Page1.html

3.Pharmaceuticals in Our Water Supply. (n.d.). Retrieved June 27, 2010, from Water Resources Research Center:
http://ag.arizona.edu/AZWATER/awr/july00/feature1.htm

4.Ronald D. Whitmont, M. (2010, June 24-30). The Greening of Medicine, Part 1. The Epoch Times , p. B3.


 

(Přeloženo z http://www.naturalnews.com/029201_Big_Pharma_accountability.html)

 

Zpět