Můžete věřit, že chemoterapie vyléčí vaši rakovinu?

17.02.2011 21:17

Andreas Moritz


Dřívější tajemník pro tisk v Bílém domě Tony Snow zemřel na rakovinu tlustého střeva v červenci 2008 ve věku 53 let poté, co absolvoval série léčby chemoterapií. Už po stanovení diagnózy v roce 2005 mu bylo střevo vyoperováno a absolvoval 6-měsíční chemoterapeutickou kůru. O dva roky později musel podstoupit další operaci, aby si nechal odstranit nádor v břiše, který mu začal růst v místě původního nádoru. „Tento stav má velkou naději na vyléčení,“ řekl Dr. Allyson Ocean - onkolog specializovaný na trávicí ústrojí, působící na lékařské univerzitě Weill Cornell. „Mnoho pacientů díky terapiím, které máme k dispozici, bývá schopno pracovat a žít plným životem, zatímco probíhá jejich léčba. Kdokoliv, kdo pohlíží na tento stav jako na rozsudek smrti, se mýlí.“ Nyní však už víme, že i Dr. Ocean zemřel a také se mýlil.

Titulky v médiích pak hlásaly, že Tony Snow zemřel na rakovinu tlustého střeva, přestože všichni věděli, že ho měl už dávno vyoperované. Maligní nádor se prý „vrátil“ (odkud?) a rozšířil se na játra a další části těla. Ve skutečnosti operace tlustého střeva měla za následek omezení vylučovacích funkcí a tím i přetížení jater a tkáňové tekutiny byly zaplaveny toxickým odpadem. Předchozí série chemoterapie vyvolaly nevratné poškození velké části buněk v celém těle a také poškodily imunitní systém - dokonalý recept, jak umožnit růst dalších nádorů. Když bylo Snowovo tělo neschopné vyléčit příčiny původní rakoviny, rozmnožily se nádory v játrech a v dalších částech jeho těla.

Hlavní média samozřejmě stále trvají na tom, že Snow zemřel na rakovinu tlustého střeva a tím zachraňují mýtus, že je to pouze rakovina, kdo zabíjí lidi - nikoliv její léčba. Zdá se, že nikomu nedochází, jak extrémně obtížné je pro pacienta s rakovinou, aby se skutečně vyléčil za podmínek, kdy musí podstoupit systematickou otravu chemoterapií a k tomu i smrtelné ozařování. Jestliže vás uštkne jedovatý had a vy nedostanete protilék, není pak zjevné, že vaše tělo nezvládne takovou dávku jedu a proto nemůže nadále fungovat?

Předtím, než Tony Snow podstoupil druhou chemoterapii, vypadal stále ještě zdravý a silný. Ale po několika týdnech této léčby začal mít zhrublý hlas, vypadal chatrně, zešedl a ztratil vlasy. Udělala mu to vše rakovina? Určitě nikoliv. Rakovina nezpůsobuje takové věci, avšak chemická otrava ano. Ve skutečnosti vypadal více nemocný než ten, koho uštkne jedovatý had.

Psaly už někdy hlavní média o zdrcujících vědeckých důkazech, které ukazují, že chemoterapie má nulové přínosy vzhledem k pětileté době přežití pacientů s rakovinou tlustého střeva? Nebo o tom, kolik onkologů se postavilo za své pacienty a ochránilo je před léčbou chemoterapií, o které velmi dobře vědí, že může způsobit jejich smrt mnohem rychleji, než kdyby se jim nedostalo vůbec žádné léčby? Budete schopni z důvěrou svěřit svůj život do jejich rukou, když víte, že většina z nich by ani nepomýšlela na chemoterapii pro sebe, pokud by jim samotným byla diagnostikována rakovina? Co vědí navíc a vy nevíte? Zprávy se dnes šíří rychle a tak víme, že ve Spojených státech se ročně dopouštějí praktičtí lékaři fatálních pochybení častěji než v 750 000 případech. Je možné, že už mnoho lékařů příliš nevěří tomu, co praktikují a mají k tomu dobré důvody.

„Většina pacientů s rakovinou v této zemi umírá na chemoterapii... Chemoterapie neodstraňuje rakovinu prsu, tlustého střeva nebo plic. Tato skutečnost byla zdokumentována už dříve než před desetiletím. Avšak lékaři stále používají chemoterapii i na tyto zhoubné nádory... U žen s rakovinou prsu je pravděpodobnost úmrtí po chemoterapii vyšší, než bez ní.“ - Alan Levin, M.D.

Šetření provedené australským
úřadem the Department of Radiation Oncology, Northern Sydney Cancer Centre, které se soustředilo na příspěvek chemoterapie pro 5-leté přežití u 22 hlavních druhů zhoubných nádorů, vykázalo zarážející výsledky: celkové přispění léčivé chemoterapie s adjuvanty na 5-letou hranici přežívání u dospělých bylo odhadnuto na 2,3% v Austrálii a na 2,1% v USA. [Zdroj: Royal North Shore Hospital Clin Oncol (R Coll Radiol) 2005 Jun;17(4):294.]

Tyto závěry se opíraly o data z národního australského registru v Austrálii a z amerického
the Surveillance Epidemiology and End Results za rok 1998. Současné 5-leté přežití rakoviny u dospělých v Austrálii se pohybuje nad 60% a odpovídá to i stavu v USA. Při srovnávání pak pouhý 2,3% podíl chemoterapie na 5-letém přežití neospravedlňuje mohutné náklady a nesmírné utrpení pacientů, spojené s kritickými vedlejšími účinky, způsobovanými touto léčbou. S ohledem na velmi skrovný poměr úspěšnosti v hodnotě kolem 2,3% je chemoterapie v podobě léčby jedním z nejpodvodnějších činů, které kdy byly spáchány. Průměrné zisky, které má medicínský establishment z chemoterapie, se ročně pohybují někde mezi 300 milióny až 1 miliardou dolarů a dosud vydělaly těm, kteří prosazují tuto pseudo-medikaci (jed), přes 1 bilion dolarů. Není pak žádným překvapením, že se medicínský establishment pokouší udržet tento podvod naživu tak dlouho, jak je jen možné.

V roce 1990 byl prováděn jeden z nejobsáhlejších výzkumů zaměřených na účinky chemoterapie na klinice pro nádory při lékařské univerzitě v německém Heidelbergu. Výzkum vedl vysoce uznávaný epidemiolog Dr. Ulrich Abel, který se spojil s 350 lékařskými centry a požádal je o zaslání všech publikovaných materiálů na téma chemoterapie. K tomu ještě navíc přezkoumal a analyzoval tisíce vědeckých příspěvků, publikovaných v nejprestižnějších lékařských časopisech. Dr. Abelovi trvalo několik let, než shromáždil a zpracovat sebrané informace. Jeho výsledná epidemiologická studie, kterou vydal v srpnu 1991 v magazínu
the Lancet, by měla vyburcovat každého lékaře i pacienta s rakovinou s ohledem na rizika nejčastěji používaných způsobů léčby při rakovině a dalších onemocněních. V této práci dospěl Dr. Abel k závěru, že celkový poměr úspěšnosti chemoterapie je „úděsný“. Podle jeho rozborů nebyl nalezen žádný vědecký důkaz, který by podala jakákoliv existující studie a který by doložil, že chemoterapie může „prodloužit jakýmkoliv přínosným způsobem životy pacientů, strádajících na nejběžnější druhy rakovin.“

Dr. Abel poukazuje i na to, že chemoterapie jen zřídka zlepšuje kvalitu života. Popisuje chemoterapii jako „vědeckou poušť“ a konstatuje, že dokonce neexistuje žádný vědecký důkaz, že chemoterapie funguje a přitom ani lékař ani pacient se jí nechtějí vzdát. Žádná hlavní média však nikdy nezveřejnila tuto nesmírně důležitou studii, což je sotva překvapující, pokud přihlédneme k ohromným právně zaručeným zájmům skupin, které sponzorují média (míněny jsou zde především farmaceutické společnosti). Nedávný průzkum dospěl k nulovému počtu recenzí na práci Dr. Abela, přestože tato byla publikována už v roce 1990, Věřím tomu, že tomu tak není proto, že by jeho práce byla nedůležitá - důvodem je spíše její nevyvratitelnost.

Pravda v této záležitosti by mohla být pro farmaceutický průmysl mnohem nákladnější, proto ji dělají nepřijatelnou. Jestliže by masmédia sdělovala pravdu o tom, že léky včetně chemoterapie jsou používány k tomu, aby se prakticky staly nástrojem genocidy v USA i ve světě, jejich největší sponzoři (tzn. farmaceutické firmy) by musely stáhnout své klamavé inzerce z televizních vysílání, rádiových reklam, časopisů a novin. Žádná mediální společnost ovšem nechce zbankrotovat.

Mnoho lékařů zachází ovšem příliš daleko, pokud předepisují chemoterapii pacientům s nádory, které jsou příliš rozšířené, aby se daly vyoperovat, a přitom si jsou plně vědomi, že to nebude mít vůbec žádné přínosy. Ale oni tvrdí, že chemoterapie je efektivní léčbou rakoviny a jejich důvěřiví pacienti si to vykládají tak, že „efektivní“ se rovná „uzdravující“. Lékaři se samozřejmě v tomto ohledu odvolávají na definici, kterou proklamuje americký úřad pro léky a potraviny (FDA), který definuje lék jako „efektivní“, pokud se s jeho pomocí dosáhne alespoň 50% zmenšení nádoru v průběhu 28 dní. Lékaři ovšem odmítají říkat svým pacientům, že neexistuje žádný vztah mezi zmenšením nádoru za 28 dní a vyléčením rakoviny nebo prodloužením délky života. Dočasné zmenšení nádoru účinkem chemoterapie se nikdy neukázalo jako vyléčení rakoviny ani nikdy neprodloužilo život. Jinými slovy, je možné žít s neléčeným zhoubným nádorem stejně dlouho, jako by tomu bylo s tím, který byl zmenšen nebo potlačen chemoterapií (či ozařováním).

U chemoterapie nebylo nikdy prokázáno, že by měla na rakovinu léčebné účinky. V kontrastu s tím se tělo stále ještě může vyléčit i samo, o což se ve skutečnosti pokouší i při rostoucím nádoru. Na rakovinu můžeme dokonce pohlížet i tak, že je to více léčivá odezva, než nemoc. „Nemoc“ je pokusem těla o sebe-vyléčení nějaké existující nerovnováhy. A někdy tato léčivá odezva pokračuje i pokud je člověk vystavován chemoterapii (nebo ozařování). Naneštěstí však - jak výše uvedený výzkum demonstroval - jsou šance k opravdovému vyléčení velmi snížené, pokud jsou pacientům podávány chemoterapické preparáty.

Vedlejší účinky takovéto léčby mohou být úděsné a srdcervoucí jak pro pacienty, tak i pro jejich blízké - a to vše ve jménu důvěryhodné medicínské léčby. Ačkoliv léčby s pomocí medikamentů přichází s příslibem zlepšení kvality života pacienta, bývá běžným jevem, že lék, po kterém lidé ztrácí své vlasy a který jim ničí jejich imunitní systém, dělá přesně opačnou věc. Chemoterapie může pacientům přivodit i život ohrožující boláky v ústech. Útočí na imunitní systém tím, že ničí miliardy bílých krevních buněk. Její smrtelná jedovatost se projevuje ve všech částech těla. Tyto látky mohou způsobit odloupávání celého povrchu střev. Mezi nejčastější vedlejší účinky, vnímané mezi pacienty s chemoterapií patří jejich naprostý nedostatek energie. Nové doprovodné léky, které nyní bývají těmto pacientům podávány, je mohou sice ochránit od některých vedlejších účinků, ale stěží mohou omezit nesmírně destruktivní a potlačovací účinky chemoterapie samotné. Mějte na paměti, že důvod, proč chemoterapie dokáže zmenšit některé zhoubné nádory je ten, že způsobuje masivní destrukci celého těla.

Pokud máte rakovinu, možná si myslíte, že pocit únavy je prostě jen jeden z projevů nemoci. Tak je tomu ale jen zřídka. Pocit neobvyklé únavy je mnohem pravděpodobněji vyvolán anémií - běžným vedlejším účinkem většiny chemoterapických léků. Tyto dokáží dramaticky snižovat hladiny červených krvinek a to pak ztěžuje 60-100 biliónům buněk ve vašem těle zásobování kyslíkem. Můžete doslova cítit, jak je energie vysáta z každé buňky těla - je to jako fyzická smrt bez umírání. Únava způsobená chemoterapií mívá negativní dopad na každodenní aktivity až u 89% pacientů. Bez energie tu nemůže být žádná radost nebo naděje a všechny tělesné funkce se stanou potlačené.

Jedním z dalších dlouhodobých vedlejších účinků je to, že těla pacientů nedokáží reagovat na pokusy o lepší výživu nebo posílení imunitního systému. To by možná mohlo vysvětlit, proč pacienti s rakovinou, kteří nejsou vůbec léčeni, mívají až čtyřnásobně častěji pocit úlevy než ti, kterým je ordinována léčba. Smutnou věcí je ale především fakt, že chemoterapie neléčí 96-98% všech rakovin. Přesvědčivý důkaz (pro většinu nádorů), že by chemoterapie měla jakýkoliv pozitivní dopad na přežití nebo kvalitu života, neexistuje.

Je potřeba přinejmenším konstatovat, že prosazovat chemoterapii jako léčbu rakoviny je zavádějící. Tím, že permanentně ničí tělesný imunitní systém a další důležité části, se chemoterapie stala hlavní příčinou nemocí vyvolaných léčbou, ke kterým patří choroby srdce, ledvin, střev, imunitního systému, infekce, postižení mozku, bolestivost a zrychlené stárnutí.

Předtím, než se podrobí léčebné terapii těmito jedy, by se pacienti s rakovinou měli ptát svých lékařů a žádat po nich, aby jim ukázali výsledky výzkumů dokazující, že zmenšení nádoru se projevuje v delší době přežití. Pokud vám budou lékaři tvrdit, že chemoterapie je vaše nejlepší šance pro přežití, budete už vědět, že lžou nebo jsou prostě neinformovaní. Jak jasně demonstroval výzkum Dr. Abela, neexistuje nikde žádný takový důkaz, který by se dal najít v lékařské literatuře. Vystavení pacientů chemoterapii jim krade spravedlivou šanci pro hledání nebo k volbě opravdové léčby a zaslouží si trestní stíhání.

Knížka od autora tohoto příspěvku - Andrease Moritze, má název „Rakovina není nemoc - je to mechanismus pro přežití“ (Cancer is not a Disease - It's a Survival Mechanism), vysvětluje základní příčiny rakoviny a popisuje, jak je eliminovat.

 

 

(Přeloženo z http://www.naturalnews.com/023689_chemotherapy_cancer_disease.html)

 

Zpět