Studie odhalující, že chemoterapie urychlila nebo způsobila úmrtí mnoha lidí

17.02.2011 21:12

Reuben Chow

 

Chemoterapie patří k jednomu ze tří používaných léčebných postupů konvenční medicíny, který absolvují milióny lidí v celém světě. Prakticky každý z nás ví o někom, kdo protrpěl zbytečnou proceduru chemoterapie aby nakonec stejně zemřel. „Nic dalšího se s tím stejně nedalo dělat“ - to je nám často řečeno. Závažnými otázkami kolem chemoterapie se nedávno zabývala studie, prováděná ve Velké Británii. Předmětem zájmu byla především role, kterou chemoterapie hraje v urychlení nebo dokonce ve způsobení smrti pacientů, kteří trpí posledním stádiem rakoviny.

Podklady a zjištění, které poskytla studie

Studie byla prováděna sdružením
the National Confidential Enquiry into Patient Outcome and Deaths in Britain, jehož členové mají převážně spojitost s britskými lékařskými univerzitami. Předmětem zkoumání bylo 600 případů pacientů s rakovinou, kteří zemřeli v průběhu 30 dní léčby. Většina těchto případů byla lékaři označena za „neléčitelné“ a byla jim naordinována chemoterapie za účelem zmírnění následků (tzv. palliativní léčba).

V rámci studie ovšem bylo zjištěno, že každé 4. úmrtí bylo buď
urychleno nebo i dokonce způsobeno chemoterapií. Závěry studie také obsahovaly nález, že 2/5 pacientů trpěli významným stupněm otravy v důsledku léčby.

Nakolik efektivní je konvenční léčba rakoviny?

Závěry této studie by mohly být pro mnohé překvapením; ve skutečnosti by mnozí lidé znalí této problematiky předpokládali, že chemoterapie způsobí nebo urychlí ještě více než čtvrtinu úmrtí. Jak prakticky každý ví, chemoterapie je silně toxická metoda léčby a člověk musí být „dostatečně silný“, aby ji vydržel - to je ale výjimečné a nelogické, když vezmeme v úvahu, jak vážně bývá postižen imunitní systém u pacientů s rakovinou. Pro použití chemoterapie proti rakovině tedy opravdu není k dispozici žádný pádný argument.

Závěry studie tedy znovu otevírají otázky ohledně efektivnosti konvenční léčby rakoviny. Nazrává doba, kdy by se mohla rozběhnout rozprava o konvenčním a alternativním přístupu k léčbě rakoviny. Lothar Hirneise, uznávaný výzkumník rakoviny ve své knížce
Chenoterapie léčí rakovinu a Země je placatá ( Chemotherapy Heals Cancer and the World is Flat) předkládá něco, co je možná objektivní, nedramatický a odměřený pohled na neúspěšnost konvenčních léčebných postupů.

Lothar Hirneise poznamenal: „Rád bych vysvětlil předpojatost ze začátku své knížky. Já osobně nejsem ani zastáncem ani odpůrcem konvenční medicíny a stejný přístup zachovávám i k nekonvenční medicíně. Zajímám se především o prospěch lidí a cokoliv napomáhá k obnově jejich zdraví, je prospěšné i z mého pohledu. Pokud jsem se v posledních letech začal stále více zajímat o nekonvenční medicínu, nemá to co dělat s jakýmikoliv předsudky nebo s osobními zájmy, ale je to spíše díky výsledkům mého vlastního výzkumu, který mne přesvědčil o tom, že konvenční medicína není až tak účinná v léčbě chronických onemocnění, ke kterým patří i rakovina. Mnoho pacientů tomu však naneštěstí stále ještě věří.

 

Je tu ještě jedna poznámka na okraj - podle webu www.HealingCancerNaturally.com má knížka zajímavý a pozornost přitahující název, avšak nabízí něco zcela jiného. Získala si pověst „encyklopedického srovnání a průvodce, stejně jako fascinujícího čtení jak pro holistické přístupy k léčbě rakoviny, tak i pro konvenční nebo ortodoxní alopatickou léčbu mnohočetných forem tohoto onemocnění.“

Nehodnověrnost statistik konvenční léčby rakoviny

Co se týká konvenční léčby rakoviny, dalším klíčovým bodem ke zvážení bývá způsob, jak jsou předkládány její statistiky. Tanya Harter Pierce ve své knížce
"Outsmart Your Cancer" (přelstěte svou rakovinu) vyjmenovává 6 hlavních způsobů, kterými bývají zmanipulovány statistiky o rakovině, aby vypadaly lépe, než skutečnost. Ke svým zjištěním dospěla autorka hlavně díky výjimečné práci autorů Lorraine Day, MD, a Ralpha W Mosse, PhD.

* „Vyléčení“ se definuje jako přežití po dobu 5 let od určení diagnózy. To má ten důsledek, že člověk by mohl být těžce nemocen rakovinou po dobu 5 let a 1 den, po kterých zemře a přitom může být prohlašován za „vyléčeného“ s pomocí chemoterapie. Není toto prostě jen hraní si se slovy?

* Určité druhy rakoviny a některé skupiny lidí, které vykazují nepříznivé statistické hodnoty uzdravení, bývají jednoduše vyloučeni z celkových statistik. Tento přístup uměle navyšuje průměrné ukazatele „vyléčení“

* Do všeobecných statistik bývají naopak zahrnovány snadno léčitelné druhy rakoviny a stavy před jejím vypuknutím. Jedním z takových příkladů je
ductal carcinoma in situ (DCIS), který byl nově zahrnut a nyní je využíván pro významné zlepšení statistik rakoviny prsu. Tento přesun uměle navyšuje ukazatel všeobecného uzdravení.

* Včasnější lékařský nález je brán tak, že prodlužuje dobu přežití. To znamená, že pacient, který možná zemře ve stejném stadiu rozvoje nádoru jako jiný nemocný, avšak je mu přisuzováno delší přežití, protože jeho nádor byl odhalen dříve. Jinými slovy řečeno, jsou používány odlišné startovací body. Není to pouhé klamání?

* Pacienti, kteří nemají kompletně vyplněné protokoly o léčbě, bývají vyloučeni ze všeobecných statistik. To má za následek, že pacient s předepsaným protokolem o 10-stupňové chemoterapii, který zemře po absolvování 9 stupňů, nebývá započten, protože jde o „chybný“ případ. Kontrolní skupiny pacientů jsou vyhodnocovány podle odlišných pravidel. To opět uměle navyšuje ukazatele vyléčení v případě konvenčních protokolů. Není toto naprosto nevědecké?

* Stanovení „poměrného ukazatele přežití“. To asi nejlépe vysvětlil Dr Moss: „Poměrný ukazatel přežití bere v úvahu ‚hodnoty očekávané úmrtnosti‘. Zjednodušeně to znamená, že pokud člověk nezemřel na rakovinu, mohl být usmrcen třeba při dopravní nehodě a to je potřeba zahrnout do rovnice.“ Opět se jedná o případy, kdy se uměle navyšují ukazatele úspěšnosti konvenční léčby.

Závěrem

Když jsem vzal v úvahu výše uvedené informace, vynořily se v mé mysli dvě podstatné otázky. Bývají pacienti s rakovinou a jejich rodiny informovány o skrývaných skutečnostech ze statistik o rakovině, když jim jejich lékaři radí, aby absolvovali konvenční léčbu rakoviny nebo když jim říkají, že chemoterapie nabízí takové a takové procento vyléčení a je to pak jejich nejlepší (či jediná) volba?

A pokud i po takových úmyslných klamavých manévrech vypadají oficiální statistiky o léčbě rakoviny tak chabě, jak bídné by byly reálné statistiky bez takové křiklavé manipulace?

S pomocí intuice pravděpodobně známe přibližné odpovědi.

V zásadě vzato, volba, zda si vybrat konvenční, alternativní nebo kombinovanou léčbu bývá rozhodnutím, které leží a mělo by i nadále ležet na pacientech a jejich rodinách. A pak může přijít ten smutný den, kdy jsou nemocní lidé nuceni podstoupit určitou proceduru - obzvláště když ze statistického hlediska metoda dokonce ani nepůsobí.

Avšak základní předpoklad, o který se má opírat svobodná vůle, představuje dostupnost kvalitní informace, která se bohužel zdá být vzdálená realitě - hlavně v případě léčby rakoviny. V případě volby terapie, která se má podstoupit, je potřeba vzít vážně v úvahu výše uvedené otázky. A pokud někteří zúčastnění prezentují současnou realitu jako perspektivní, pak je na samotných pacientech a jejich rodinách, aby udělali maximum pro hledání zbývajících metod, ke kterým mají ztížený přístup.

Zdroje

Studie
Chemotherapy contributes to a quarter of cancer deaths

http://www.abc.net.au/news/stories/2008/11/13/2418640.htm

 

http://www.healingcancernaturally.com/hirneise-chemotherapy-cures.html

Tanya Harter Pierce:
Outsmart Your Cancer

 

 

(Přeloženo z http://www.naturalnews.com/025499_cancer_chemotherapy_health.html)

 

Zpět