Vyšetření na rakovinu prostaty nepomáhá, ale naopak muže poškozuje

16.02.2011 20:54

S. L. Baker

 

Pokud patříte mezi muže středních let, pravděpodobně už tušíte, jak vypadá strach z rakoviny prostaty, který se do vás může zavrtat - a spolu s ním se dostavuje obava, že jde o ohrožení zdraví i života a pohání vás na pravidelná screeningová vyšetření. Avšak nedávné výsledky dvou náhodně prováděných průzkumů ukazují, že pokud vůbec existují nějaké přínosy tohoto screeningu, pak jsou mimořádně malé. Autory tohoto závěru, který byl právě publikován v odborném časopisu the CA: A Cancer Journal for Clinicians (vydávaném v Kalifornii), jsou Otis W. Brawley, M.D. z the American Cancer Society a Donna Ankerst, Ph.D. spolu s Ianem M. Thompsonem, M.D. z the University of Texas Health Science Center at San Antonio. Tito odborníci tvrdí, že rakovina prostaty je u starších mužů téměř nevyhnutelná, takže snaha medicíny po odhalování každého nádoru není v těchto případech vítaná.

 

Ve zmiňovaném zdroji je poukazováno na to, že z pohledu dobré zdravotní péče je screeningové vyšetření vítané pouze tehdy, když snižuje riziko úmrtí nebo míru strádání, způsobeného rakovinou prostaty nebo když se dosáhne snižování nákladů na zdravotní péči. Podle výsledků nového výzkumu však screening prostaty nepřináší žádný taková efekt, ale naopak spíše přináší pohromu do života mužů.

 

Současná situace je nyní taková, že hlavní sdělovací prostředky pravidelně poukazují na nutnost screeningu pro každého a naproti tomu už tu není žádná významná odborná skupina, včetně the American Cancer Society, která by se stavěla za pravidelné screeningy mužů, u nichž je pouze průměrné riziko této choroby. V úvodním článku jednoho z čísel the CA: A Cancer Journal for Clinicians zveřejnili autoři Peter Boyle, Ph.D., D.Sc.z the International Prevention Research Institute, Lyon, France a Dr. Brawley toto prohlášení: "skutečným dopadem a současně i tragédií screenigového vyšetření na rakovinu prostaty je zdvojnásobení rizika, že v průběhu života pacienta bude zjištěn pozitivní nález, který však jen nepatrně (pokud vůbec) zvyšuje riziko úmrtí na tuto chorobu."

 

V r.1985 - předtím než bylo dostupné vyšetření PSA (prostate specific antigen), vycházela ze statistik u mužů v USA pravděpodobnost 8,7%, že v průběhu jejich života jim bude diagnostikována rakovina prostaty a riziko úmrtí bylo 2,5%. V r.2005, kdy už bylo široce rozšířené vyšetření PSA, se vyšplhalo riziko diagnostikování rakoviny na 17%, zatímco riziko úmrtí nepřesáhlo 3%.

 

Ve výše zmiňovaném závěru autoři poslední studie poukazují na to, že pokud by se přihlédlo i k výraznějším výsledkům, dosaženým na základě průzkumu v Evropě (vyplynulo z nich, že screening může vést ke 20% snížení počtu úmrtí), pak průměrný muž, který pravidelně absolvuje vyšetření PSA, může být dignostikován na rakovinu prostaty s pravděpodobností na 17%. Avšak vyšetření samo jen málo sníží riziko úmrtí - to může poklesnout z jinak běžných 3% na 2,4%.

 

V závěrech je rozebíráno, jak se s pomocí počítačového modelování prošly registry, které dal k dispozici národní institut pro výzkum rakoviny (SEER) a výsledkem byl odhad, že asi 29% nádorů u bílých mužů a skoro 50% nádorů u černochů bylo diagnostikováno zbytečně. Když byl podobný model rozboru dat použit nad daty posbíranými v Evropě, výzkumníci došli opět k odhadu 50% zbytečných diagnóz. A proč je to alarmující a dokonce i škodlivé pro muže? Protože ti pacienti, u kterých byl diagnostikován klinicky nevýznamný tumor, museli podstoupit zbytečná diagnostická vyšetření a nepotřebnou léčbu a přitom často utrpěli tělesnou újmu nebo se v jejich sexualitě projevily nežádoucí vedlejší účinky.

 

Autoři ještě poznamenávají, že pokud jsou muži označeni nálepkou "pacient s rakovinou", je to závažné, protože jim to přináší potíže i se zaměstnáním a zdravotním pojištěním. A co víc, zbytečná diagnóza rakoviny prostaty značně ovlivňuje statistiky pro přežití, které se tak stávají velmi nepřesné a neprojeví se v nich reálný pokrok v léčbě tohoto druhu rakoviny.

 

Podtrženo a sečteno: výzkumníci dochází k přesvědčení, že "muži by se svým praktickým lékařem měli probírat nově upřesňovaná rizika a přínosy vyšetření PSA a pak se ještě s dalšími odborníky dobírat k informovanému rozhodnutí.. tíha celého rozhodnutí by neměla být celá házena do pacientova klína."

 

Jak bylo nedávno uvedeno v Natural News, Dr. Brawley zveřejnil tento měsíc výsledky svého zkoumání i v magazínu the New England Journal of Medicine a dokládá zde, že screeningová vyšetření na rakovinu prostaty bývají potenciálně nepotřebná s ohledem na záchranu životů (http://www.naturalnews.com/026477_c...). Další z článků v Natural News poukazuje na to, že dobrou prevencí proti této chorobě je omezení užívání léků na snižování cholesterolu v krvi (statin drugs: Lipitor, Mevacor, Zocor, Lescol, Crestor, Advicor...), u nichž už byla prokázána souvislost s vyvoláváním této a i mnoha dalších chorob.

 

 

Odkazy:

Screening for Prostate Cancer, Otis W. Brawley, MD; Donna Ankerst, PhD; and Ian M. Thompson, MD, CA Cancer J Clin, July/Aug 2009 doi:10.3322/caac.20026.

 

Prostate Cancer: Current Evidence Weighs Against Population Screening, Peter Boyle, PhD, DSc; Otis W. Brawley, MD, CA Cancer J Clin, July/Aug 2009 doi:10.3322/caac.20025.

 

 

(Přeloženo z http://www.naturalnews.com/026787_cancer_Prostate_prostate_cancer.html)

 

Zpět